Koncepty emprirických šetření
Existují tři základní koncepty. Východiskem pro všechny tři koncepty je koncept M. Rokeache, především pro Inglehartův.
Přístup Rokeacha vychází z Klukhohnova konceptu hodnot. Rokeach považuje hodnoty za tendence, které popisují stav věcí před ostatními. Velmi blízký vztah se zájmy, potřebami a cíli, které se naplňují skrz preferenční volby. Rokeach stanovil tři složky hodnot. Tyto hodnoty se navzájem doplňují. Jde o složku kognitivní, složku afektivní a složku behaviorální. Rokeach rozdělil hodnoty na dva druhy. Prvním druhem jsou hodnoty cílové, které popisují konečný stav. Druhým druhem jsou hodnoty instrumentální, ty jsou používané jako prostředky k dosažení. Metoda, která se nazývá „value surfy“ je založena na 36 hodnotách. Hodnoty jsou položky v dotazníkách. Tyto hodnoty jsou rozděleny na hodnoty instrumentální a terminální. Z výsledků lze posoudit míru stability a proměnlivosti.
Ronald Inglehart rozdělil hodnoty do dvou skupin. První skupinou jsou hodnoty materialistické a druhou skupinou jsou hodnoty postmaterialistické. Hypotéza socializace ja založena na důležitosti naučeného při vytváření hodnot. Jde o období adolescence. Inglehart je kritizován za jednoduché indikace, které jsou používané pro charakterizování celých kultur a civilizací.
Hofstede zastává názor, že jediné co můžeme pozorovat je chování, především slova a skutky. Tvrdí také, že hodnoty mají stín. Stín může být buď plusový, nebo minusový. Člověk získává hodnoty na začátku života. Hodnoty definují subjektivní racionalitu. Hodnoty nejsou považovány za prostředky ale za cíle. Hodnoty jsou uspořádané do vzájemných vztahů. Hofstede věnoval při výzkumu pozornost také metodice sbírání dat.
Schwartz spojil výzkum spolu s tématy sociálních věd. Zabýval se hodnotami, které považoval za kritéria, které užívají lidé při ospravedlňování a oceňování lidí. Schwartz zastává názor, že díky jeho výzkumu je možné srovnávat přímo uvnitř národů a kultur a také mezi nimi.